Sedmička památek UNESCO pro vaši dovolenou v Egyptě

1. Pyramidy, Memfis a Sákkara

V Egyptě nenajdete větší turistický tahák než pyramidy v Gíze, jediný ze sedmičky divů světa, který přežil nástrahy dějin a dochoval se až do současnosti. Tyčí se na západním okraji hlavního města Káhiry, na konci bulváru Al Haram. Na stavbě pyramid, ve skutečnosti hrobek vládců Staré říše, se v polovině 3. tisíciletí př. n. l. podílely desetitisíce otroků. Největší z nich, Chufuova (Cheopsova) pyramida, dosahuje úctyhodné výšky takřka 140 metrů.
  Pyramidy lze zařadit do širší oblasti pohřebišť v okolí zřícenin starověkých měst Sákkara a Mennofer (Memfis). Královskému pohřebišti v Sákkaře dominuje stupňovitá pyramida krále Džosera, jejíž konstrukce stavebně inspirovala pozdější stavby. Muzeum pod širým nebem v Mennoferu zahrnuje především pozůstatky z éry panovníků Amenhotepa III., Ramesse II. či Ptolemaia IV.
K nejobdivovanějším částem karnackého chrámu patří nejvyšší svatyně boha Amóna s jezerem, Velký sloupový sál a největší chrámové nádvoří Egypta s chrámy Sethiho II. a Ramesse III. Za povšimnutí stojí i dvojice obřích soch Ramesse II. z růžové žuly, obelisk o váze 143 tun a 15 metrů vysoká socha krále s malou soškou jeho dcery a manželky.

3. Historická Káhira

Více než 20 miliónů obyvatel, 160 tisíc exponátů včetně pokladu faraona Tutanchamona v Egyptském muzeu nebo 187 metrů vysoká „Káhirská věž“ s krásným výhledem na celé město vytvářejí z Káhiry jednu z nejúchvatnějších metropolí na světě. Výrazně se na tom podílí také historicky mimořádně cenná islámská čtvrť ze 14. století.
  Jádro islámské čtvrtě tvoří Saladinova citadela, plnící po staletí roli vládního sídla i obranné pevnosti. Návštěvníci si v jejím areálu můžou prohlédnout nádhernou mešitu paši Sulejmána, Josefovu studnu, Kovářskou věž či Muzeum královských kočárů. Největší zájem však poutá mešita Muhammada Alího zvaná „Alabastrová“, vystavěná ovšem až v 19. století ve stylu osmanského baroka. K dalším islámským památkám Káhiry se řadí Zářící mešita, Al-Ghúriho mauzoleum a velký bazar Chán el-Chalílí.
Opravné práce naštěstí pomohly historikům poodhalit postavu královny Hatšepsut, jejíž život a činy doposud halí rouška tajemství. Její nevlastní syn Thumose III., jehož jménem vládla jako regentka 22 let, totiž nechal po nástupu na trůn jméno nenáviděné macechy vymazat ze všech veřejných staveb a dokumentů.

5. Údolí králů

Po období pyramid egyptští panovníci přestali své hroby vystavovat na obdiv celému světu a kvůli obavám z jejich vylupování se naopak nechávali pohřbít co nejtajněji. Výsledek nedaleko západních nilských břehů u města Luxoru tvoří pohřebiště faraonů a mocných šlechticů zvané Údolí králů. Navzdory zazdění, pevnému uzavření, zaplombování a zamaskování sarkofágů v hluboké skalní chodbě se však vykradačům hrobů stejně podařilo dostat téměř ke všem ukrytým pokladům.
  Řádění nenechavců zcela unikla pouze Tutanchamónova hrobka. Ovšem i to ostatní, co v Údolí králů zbylo, stojí za pozornost. Ve Východním údolí se ukrývá 61 hrobů, v Západním údolí (Údolí opic) jsou zbývající čtyři hrobky. Svůj věčný spánek si tady dopřávají například Amenhotep II., Haremheb, Ramesse III., Sethi a Thumose III.
Údolí královen se táhne poblíž Údolí králů. V něm se také jednotlivé hroby architektonicky inspirovaly, mají však menší rozměry a chudší výzdobu. Jako první tady spočinula spanilá Satre, manželka Ramesse I. a matka Sethiho I.

7. Núbijské památky

Úchvatné chrámy v Abú Simbelu objevil švýcarský vědec Johann Ludwig Burckhardt v roce 1813. Před zaplavením v důsledku napouštění Asuánské přehradní nádrže je zachránila největší záchranná akce v dějinách archeologie, kterou v 60. letech 20. století provedli Egypt a USA. Památky byly přesunuty na ostrůvek u břehů Násirova jezera jen 20 kilometrů od hranic se Súdánem.
  Vznik staveb se datuje do 13. století př. n. l. Orientace velkolepého „velkého chrámu“ zaručuje, že slunce během jarní a podzimní rovnodennosti ozáří sochy bohů Amenrea, Reharachteje a Ptaha hluboko ve skále. Primárním účelem chrámu však bylo šíření slávy jeho stavitele Ramesse II. Velikého, nejctižádostivějšího faraona v dějinách.