Lidé ve starobylé části Beratu (světové dědictví UNESCO) dosud žijí v kamenných domech jako v 15. století. Za bulharské nadvlády město pojmenovali Beligrad, v 19. století hrálo význačnou roli v albánském národním obrození. Z mnoha zdejších památek se největší pozornosti těší středověký hrad Kalaja, byzantský chrám sv. Theodora, starý most Gorica nebo muzeum malíře ikon Onufriho.
Hlavní albánské město představuje neopakovatelnou směs středověkých kostelů, islámských minaretů, socialistických paneláků a architektury 21. století. K magnetům Tirany patří Edhem Beyova mešita na Skanderbegově náměstí, katedrála sv. Pavla, budovatelská budova národního muzea, mauzoleum Envera Hodži a moderní TID Tower či fotbalový stadión Arena Kombëtare.
K přírodním tipům, kam jet na dovolené v Albánii, patří horský národní park Dajti nad metropolí Tiranou. Pod jeho nejvyšší vrchol Mali i Dajtit (1 613 m), ze kterého lze dohlédnout až na blankytné Jaderské moře, jezdí už několik let jediná kabinová lanovka v Albánii. Vypravit se ovšem můžete i k jeskyním Pellumbas, do působivého údolí řeky Erzen či k magickému jezeru Bovilla.
Skromné městečko Krujë pod horským hřebenem Dajti se tradičně považuje za jedno z možných rodných míst albánského národního hrdiny Gjergja Kastriotiho. Do dějin vešel tento bojovník proti Osmanské říši, sjednotitel drobných knížectví a tvůrce samostatného albánského státu pod přezdívkami Skanderbeg či „Drak z Albánie“. Jeho život mapuje místní muzeum.
Národní park Lura (Parku Kombëtar Lurë-Mali i Dejës) leží necelých 100 km od Tirany a platí za skutečnou divočinu. Běžně tady natrefíte na vlka, rysa či medvěda, civilizaci zastupuje několik pasteveckých usedlostí a jediná silnička vede do osady Lurë e Vjetër. Romantiku oblasti dotvářejí četná ledovcová jezera. Jak napsal básník Gjergj Fishta, „Kdo nespatřil Luru, nepoznal Albánii“.
Řekne-li se Skadar, zní to tak nějak albánsky a leckomu to Albánii hned evokuje. Aby také ne, vždyť Skadar (albánsky Shkodër či Shkodra) je významné město na severu, jenom malý kousek od soutoku Drinu s Bunë, na který shlíží rozlehlá pevnost Rozafa. A navíc se tak nazývá největší balkánské jezero, které jednou třetinou své rozlohy (celkem 356 km²) do „země Škipetarů“ zasahuje.
O obě dvě svá největší jezera se Albánie dělí s jinými státy: o Skadarské jezero s Černou Horou a o Ochridské jezero na východě s Makedonií. Vodní režim Ochridského (Pogradeckého) jezera zajišťuje podzemní říčka ze sousedního Prespanského jezera a odtok v podobě řeky Černý Drin. Průzračná voda jezera, divoká krajina nad jeho břehy a panenská příroda z něj dělá učiněný ráj.
Fascinující tok nejdelší albánské řeky jakoby neměl začátku ani konce. Rodí se soutokem Bílého a Černého Drinu ve vodách přehradního jezera Fierza. U Skadaru se celkem 281 kilometrů dlouhý Drin rozděluje, a zatímco hlavní severní rameno pohlcuje řeka Bunë, odtékající ze Skadarského jezera do Jadranu, jižní rameno se asi po 60 kilometrech vlévá do moře u města Lezhë.
Jedno z nejvýznamnějších albánských letovisek se rozkládá u jadranských břehů jenom kousek od Tirany. Je to zároveň největší přístav v zemi, historické město i rekreační středisko. Durrës (česky Drač) se pyšní dlouhou, písečnou pláží, římským amfiteátrem a také „pohlednicovým“ molem Ventus Harbor, které se táhne do moře u parku Shetitorja Vollga. A všude vládne čilý turistický ruch.
Srdce národního parku Theth tvoří údolí řeky Shalë, nad kterým se zvedají nejvyšší vrcholy Maja e Radohimës (2 568 m) či Maja Alijes (2 471 m). Park vznikl roku 1966 v pohoří Bjeshkët e Nemuna (tzv. Albánské Alpy – v Černé Hoře to je Prokletije) a návštěvníky fascinuje temnými skalními stěnami, divokými řekami, vodopády a jezírky, podivuhodnými horskými štíty a hlubokými hvozdy.
Na národní park Theth navazuje další skvost, mnohem rozlehlejší chráněná rezervace Valbona. Tato divoká a turisty dosud neobjevená oblast se táhne podél hranic s Černou Horou a na její ploše 80 km2 se vypíná například druhý nejvyšší albánský vrchol Maja Jezercë (2 694 m). Pyramidovitý štít Kollata e Keqe (2 534 m) je pod názvem Zla Kolata pro změnu nejvyšší horou sousední Černé Hory.
Nejvyšší hora Albánie se jmenuje Velký Korab (Mali i Korabit) a dosahuje nadmořské výšky 2 764 metrů. K vysokohorské turistice láká krajinou plnou prudkých skalních stěn, dalekých výhledů, alpských luk a křišťálově čistých jezírek (jako ledovcové Gramë). A pokud si na tisícimetrová převýšení netroufnete, můžete se alespoň kochat pohádkovými pohledy na Korab z okolních vesniček.
Líbí se vám náš článek? Sdílejte ho na sociálních sítích a buďte také inspirací pro ostatní!