Připravili jsme pro vás tipy na historické památky v Karibiku. Navštivte s námi Mayské pyramidy, místo objevení Ameriky, pevnosti, cukrovary a další nevšední pamětihodnosti.
Mayové za několik tisíc let svých dějin rozvinuli úžasnou civilizaci. Přestože dávno zanikla, zůstaly nám po ní jedinečné památky. Velká část z nich se nachází na Yucatánském poloostrově, nedaleko letovisek Mayské riviéry.
Nejlépe dostupné z nich je mayské město Chichén Itzá, součást řady prestižních seznamů jako „Sedm novodobých divů světa“ či „Světové dědictví UNESCO“. Za vidění rozhodně stojí Kukulkánova pyramida, tzv. Velké hřiště na hru Tlachtli, pyramida Chrám Válečníků nebo tzv. Observatoř. Blízko Chichén Itzá se navíc nachází nádherné krasové jezírko (cenote) Ik Kil, kde se můžete příjemně osvěžit.
Přímo na pobřeží Mayské riviéry, v podstatě hned vedle rajské písečné pláže Playa Paraiso, se nachází archeologická zóna Tulum. Zahrnuje zbytky několika chrámů, pevnosti a strážní věže. Vzhledem ke své snadné dostupnosti však bývá často přeplněná turisty. To už tolik neplatí pro mayská města Calakmul a Uxmal, která leží hluboko v nitru Yucatánu.
Na první pohled je San Salvador běžný ostrov plný jezer a líbezných pláží, jakých jsou na Bahamách desítky. Ve skutečnosti se však jedná o místo, kde došlo k jedné z nejvýznamnějších událostí v dějinách lidstva. V pátek 12. října 1492 se totiž na pobřeží Riding Rock vylodil Kryštof Kolumbus a poprvé vstoupil na území Ameriky. Historické chvíle dnes připomíná kamenný kříž.
Ostrov, domorodci zvaný Guanahani, pojmenoval slavný Janovan ve službách španělského krále San Salvador (Svatý Spasitel). V dalších staletích nesl tento význačný kus pevniny označení Watling Island podle anglického piráta Johna Watlinga a teprve v roce 1925 získal na základě výzkumu historiků své současné jméno.
Kdo by neznal piráty z Karibiku. Bukanýři neřádili jenom na San Salvadoru, naopak svými výpady sužovali v podstatě všechny ostrovy v karibské oblasti. Obrana před nimi se většinou řešila stavbou mohutného opevnění na pobřeží. U druhého největšího kubánského města Santiago de Cuba proto dodnes stojí nedobytná pevnost Castillo de San Pedro de la Roca.
Ve městě Santa María del Puerto del Príncipe si s korzáry poradili po svém. Roku 1528 došlo k jeho přemístění hluboko do vnitrozemí a přejmenování na Camagüey. Kromě větší vzdálenosti od pobřeží si nájezdníci museli poradit také s komplikovanou spletí uliček, ve které často uvízli a byli pobiti místními vojáky.
Pevnosti na ostrovech však pouze nechránily před hordami bukanýrů. Vzhledem k soupeření koloniálních mocností o nadvládu nad regionem sloužily i jako strategické body ve válkách a ozbrojených konfliktech. To přesně platí pro pevnost Fort Zoutman, nejstarší dochovanou stavbu na Arubě.
Fort Zoutman se nachází v hlavním městě Oranjestadu a její návštěvu můžete spojit s projížďkou historickou tramvají, jejíž trasa vede takřka kolem ní. Pevnost, nazvanou podle námořního admirála Johana Arnolda Zoutmana, vybudovala holandská armáda roku 1798. V současnosti v jejích útrobách funguje historické muzeum, zaměřené na dějiny Aruby do začátku 20. století.
Tři produkty typické pro Karibik v dobách kolonialismu ho proslavily po celém světě: rum, doutníky a cukrová třtina. S jejich výrobou a zpracováním souvisí celá řada zajímavých míst. Rum nejpravděpodobněji vznikl na Barbadosu a historii jeho výroby se věnuje několik lihovarů, jako je například Mount Gay. Podobným způsobem, tedy návštěvou provozu, naučnou expozicí, ochutnávkou a nákupem v obchůdku, přibližuje produkci tohoto proslaveného alkoholického nápoje rumová palírna Appleton na Jamajce.
Pravé kubánské doutníky se zrodily na tabákových plantážích údolí Viñales v provincii Pinar del Río na západě „ostrova svobody“. K lákadlům oblasti patří i prudké krasové homole (mogoty), mořská jeskyně Cueva del Indio nebo velkoplošné nástěnné malby na skále Mural de la Prehistoria. A místní farmáři vám samozřejmě pěstování tabáku a tradiční výrobu doutníků rádi předvedou.
Počátkem 19. století fungovaly v Los Ingenios Valle v kubánské provincii Sancti Spíritus desítky cukrovarů, ve kterých pracovalo na 30 tisíc otroků. Toto „údolí cukrovarů“ pokrývaly tisíce hektarů plantáží s cukrovou třtinou, dnes vzpomínku na zašlou slávu kraje představují „cukrovarské haciendy“ Buena Vista, Delicias nebo San Isidro de los Destiladeros. Vidět některé z nich můžete z vyhlídkové věže v Manaca Iznaga či během projížďky parním vlakem.
V mnoha zemích karibské oblasti se do dnešních dnů dochovala jedinečná koloniální architektura. Jedná se o historické památky v Karibiku především ze 17. až 19. století, kdy ostrovy a pobřeží ovládaly Spojené státy americké, Španělsko, Velká Británie, Francie nebo Nizozemsko.
Krásnou ukázku koloniálního stavebního stylu ukrývá mexické město San Francisco de Campeche na západní straně Yucatánského poloostrova. Díky rozsáhlému systému hradeb, katedrále Nuestra Señora de la Purísima Concepción (neposkvrněného početí Panny Marie) či divadlu Teatro Francisco de Paula Toro se v roce 1999 stalo součástí světového dědictví UNESCO.
Zachovalým koloniálním jádrem se chlubí i Santo Domingo, hlavní město Dominikánské republiky. Můžete zde obdivovat například ruiny nejstarší nemocnice v Americe, nejstarší katedrálu na americkém kontinentě, pevnost Ozama nebo dům Kolumbovy rodiny.
Nebývalé množství koloniální architektury nabízí Kuba – stačí projít se její metropolí Havanou. Úzké uličky čtvrtě La Habana Vieja se proplétají mezi starými budovami, které pamatují španělské otrokáře, americkou správu i vládu komunistů. Nad nimi se pyšní tyčí pevnost Castillo de los Tres Reyes del Morro, majestátní divadlo a havanská katedrála.
Součástí UNESCO je i Trinidad, nejlépe zachovalé koloniální město Karibiku. Leží v provincii Sancti Spiritus asi 5 kilometrů od zátoky Ensenada de Casilda a neopakovatelný výhled na něj i na moře poskytuje vyhlídka El Mirador. Z malebného náměstí Plaza Mayor, které obklopují honosné panské domy, je to jen kousek ke klášteru svatého Františka, kde sídlí muzeum kontrarevoluce.
Slavnostním otevřením Panamského průplavu 15. srpna 1914 se celý Karibik symbolicky posunul do 20. století. Některé státy již předtím získaly nezávislost (Dominikánská republika – 1821, Kuba – 1902) a obří stavba znamenala další rozvoj infrastruktury, výnosný finanční zdroj i posílení důležitosti regionu.
Nejtřaskavější zemí v Karibském moři se však stala Kuba. Původně španělská kolonie dosáhla po španělsko-americké válce (1898) samostatnosti s výjimkou základny Guantánamo ponechané ve správě USA. Vládu diktátora Fulgencia Batisty svrhl v roce 1959 jiný tyran, komunista Fidel Castro. Odstranit ho mělo vylodění v zátoce Sviní roku 1961, ovšem akce koordinovaná CIA dopadla neúspěšně a Kuba se začlenila do socialistického bloku. A o další rok později se svět kvůli tzv. Karibské krizi ocitl na pokraji jaderné války…
Zakončeme proto naše putování historickými místy Karibiku něčím pozitivnějším. Například pozvánkou do Muzea Boba Marleyho na Jamajce, které mapuje život snad nejslavnější kulturní osobnosti regionu. Marley se zasloužil o popularizaci hudebních stylů reggae, ska a rocksteady, zařadil se k nejprodávanějším umělcům historie a stal se jedním z popových symbolů minulého století.
Líbí se vám náš článek? Sdílejte ho na sociálních sítích a buďte také inspirací pro ostatní!